ZDROJ: Koně & Hříbata Autor: mp. viki

Poníkovi chovanému ve stáji můžeš čas od času odstranit z ocasu dlouhé žíně. Ocas pak vypadá hladce a upraveně. Po vytrhání žíní je třeba ocas obandážovat, aby žíně zůstaly na místě a ocas neměnil svůj tvar. Pokud máš koníka ustájeného venku, ocas mu neprotrhávej. Kůň je vystaven větru a hustý ocas ho chrání před mrazy. Když s ním potřebuješ na přehlídku, můžeš mu ocas splést do copánku, rozděl ocas na tři díly odshora dolů je splétej do copánku. Nakonec ho svaž provázkem, leukoplastem nebo gumičkou. Pokud má koník dlouhý ocas a špiní se mu od bahna, zastřihni ho. Požádej někoho by ocas přidržel do pozice, ve které je při jízdě. Pak vezmi ostré nůžky a rovně ocas zastřihni v délce kolem 10cm pod hleznem. Pamatuj si že arabským koním a horským poníkům se ocas nestříhá a žíně nevytrhávají. Také se jim nezaplétá ocas ani hříva, a ani dokonce nezastřihávej ani přerostlé chlupy na nohou...
 

I koníka musíme jednou za čas pořádně umýt. Pokud nevíš jak na to, čti! :)

CO BUDEME POTŘEBOVAT:
kbelík teplé vody
koňský šampon
2 houby
hadici
staré ručníky

1. krok: Přivaž koníka a dej mu seno, aby se zabavil.
2. krok: Do kbelíku s teplou vodou přidej koňský šampon.
3. krok: Namoč houbu do kbelíku se šamponem a omyj poníka z jedné strany od horní části krku po směru srsti. Dej pozor ať se šampon nedostane do očí!
4. krok: Pokud je poník klidný , důkladně smyj hadicí všechen šampon. Proud vody nesmí být silný, aby koni nezpůsobil bolest, odřeniny.... Místo hadice také můžeš použít druhou houbu, kterou postupně všechen šampon odstraníš. Vodu v kbelíku by sis měla několikrát vyměnit.
5. krok: Hranou dlaně přejeď poníkovi po srsti a odstraň přebytečnou vodu. Můžeš také použít stěrku na vodu.
6. krok: Stejným postupem našamponuj a umyj poníka i z druhé strany. Dej přitom pozor, by šampon nevystříkl na umytou a opláchnutou stranu.
7. krok: Čelenkou stáhni kštici a polož ji dozadu k hřívě. Umyj kštici, a hřívu houbou a smyj šampon stejně důkladně, ale tady dej velký pozor, aby se nedostal koni do očí! Když umytou hřívu promneš v prstech vrže podobně jako tvé vlhké, umyté vlasy
8. krok: Vyměň vodu v kbelíku, přidej šampon a umyj koníkovi ocas. Konec ponoř do kbelíku, až tak kde to půjde. Kořen ocasu umyj houbou a smyj šampon stejně jako u těla. Pak ho vyždímej.
9. krok: Většina koní nemá ráda mytí hlavy. Když to je nutné musíme to udělat (např. když je bílý a je velmi špinavý) použij pouze houbu bez šamponu a nečistoty odstraň ručníkem.
10. krok: Důkladně vytři srst ručníkem ve směru srsti. K osušení ocasu a hřívy použij ručník.
11. krok: Velmi opatrně rozčeš ohon a hřívu. Ale neškubej koně. Pokud objevíš uzlíky, rozpleť je prsty.
12. krok: Pokud je slunečno, může uschnout na slunci, a pokud se bude chtít válet drž ho pevně a dej pres něho lehkou letní přikrývku. Pokud slunečno není, vytři ho do sucha ručníkem.

Pokud není poník špinavý, stačí pouze umýt hřívu, ocas a bíle ponožky... Pokud je v létě zpocený otři ho pouze houbou nebo opláchni a schlaď hadicí, ale ne moc studenou vodou, ale vlažnou. Pak použij ručník a nebo se s ním projdi.
 

ZDROJ: Můj první poník Autor: mp. viki Hřebelcování
Čistý a nablýskaný je vizitkou každého majitele nebo jezdce. Při čištění však nejde jen o vzhled, ale i o zdraví koníka. Pokud máme koně ustájeného, je pravidelné čištění nutné, aby jeho kůže mohla dýchat, zbavovala se  špíny a malých odumřelých částí kůže. Koníky kteří pobývají na pastvě celoročně se čistí jen zřídka. Mají na sobě totiž ochranný maz, který je chrání před přírodními výkyvy a špínou. Stejně jako lidé, se oblékají jinak v létě a jinak v zimě i koním se mění srst. V zimě je hustá a prorostlá a v létě je zase řídká a krátká. Zdraví koně na jaře línají postupně a jejich srst je lesklá a plná života. :)

CO BUDEME POTŘEBOVAT:
V dnešní době je na trhu nepřeberné množství pomůcek k čištění koně tzv. vysavače. Ale nám postačí základní výbava pro čistotu koně, což zahrnuje: hřbílko, středně tvrdý kartáč, tvrdý kartáč, dvě houbičky (odlišné! -> jedna na nozdry druhá na podocasní partie) a prachovku.
 

1. krok: Koníka si na ohlávce uvážeme na vhodném místě. Obzvlášť vychovanému koni můžeme ohlávku zapnout pouze kolem krku, abychom mohli důkladně vyčistit hlavu. Pokud není škaredě hřebelcujte venku a ne ve stáji. Aby prach a špína se neusadili v boxu.

2. krok: Čistit začínáme vždy od hlavy, aby kůň věděl co se bude dít... Hlavu čistíme řádně, ale jemně i pod ohlávkou. Nikdy nepoužíváme tvrdý kartáč nebo hřbílko - mohli by jsme vážně koníka zranit u očních, nosních partií.

3. krok: Následuje krk - pokud hříva přepadává, přehodíme ji na druhou stranu. 4. krok: Vezmeme hřbílko a krouživými pohyby směrem proti srsti odstraníme takhle prach a špínu. Zaschlé nečistoty a uvolněné chlupy se tak dostanou na povrch srst, odkud je lze lépe setřít hadrem. 5. krok: Samozřejmě že pokud máme koníka hodně špinavého, hřbílko se nám za chvíli zaplní prachem a chlupy. Je dobré mít při ruce vlhké prkýnko kde vždy hřbílko vyklepeme, aby se nevířil prach kolem. Nikdy nevyklepáváme koníkovi o žlab nebo přímo do podestýlky. Někteří koně jsou alergičtí! 6. krok: Začínáme splétat od kštice. Pokud chceme aby copánky byly vztyčené, dáváme pozor už při pletení a snažíme se splétat co nejvíce nahoru (k tomu nám poslouží ono vědro, na kterém budeme stát, abychom byli nad koňským krkem a mohli copánky táhnout vzhůru). Copánky mohou být, ale i spadlé na stranu, záleží na našem vkusu. 7. krok: Následuje kohoutek. Zde opět počínáme opatrně, obzvlášť u koní kteří jej mají vysoký. 8. krok: Postupně přes hrudník na břicho. Někteří koně jsou lechtiví, ale to nás nesmí odradit. 9. krok: A jme na zádi kde musíme dát pozor na kyčelní hrboly. 10. krok: Nesmíme zapomenout ani na vnitřní stranu stehen, obzvlášť klisny mívají tato místa v období říje znečištěná. 11. krok: Nyní přijde na řadu samotné hřebelcování. Opět začínáme od krku. Do pravé ruky si vezmeme kartáč a do levé hřbílko. Nejprve přejedeme proti srsti a vzápětí po srsti. 12. krok: Po každém dvojtahu očistíme kartáč o hřbílko a to občas oklepeme. 13. krok: Jak očistíme nohy? Pokud má koník zaschlé nečistoty můžeme k jejich odstranění využívat tvrdý kartáč, ale jemně. Lepší ale je měkčí kartáč. Nesmíme zapomenout na rousy a hlavně u koní kteří je mají bohaté...
14. krok: Tak a můžeme přistoupit ke kštici a hřívě. Tu raději nečešeme tvrdým kartáčem, ale hřebenem, abychom koni nepotrhali a neporušili žíně. Použijeme kartáč, kterým jsme koně hřebelcovali a pečlivě po pramíncích hřívu pročesáváme.
15. krok: Stejně si počínáme i u ocasu.
16. krok: Navlhčíme si jednu houbičku, a tou koní otřeme nozdry a ospalky kolem očí.
17. krok: Druhou houbičkou (houbičky nesmíme zaměňovat)! otřeme podocasní partie.
18. krok: Abychom dílo dovedli k dokonalosti vezmeme (nejlépe navlhčenou) prachovku a celého koníka od hlavy vytřeme do lesku.
19. krok: Neměli bychom zapomenout po sobě uklidit. Vyklepat destičku a prachem a zamést.   ZDROJ: Koně & Hříbata Autor: mp. viki

Správně osedlat a nauzdit koně je nutno se dobře naučit, stejně jako je třeba umět jej odstrojit. Koně můžete uzdit či sedlat buď již ve stáji, nebo až po vyvedení na dvůr. V tomto případě musí mít kůň nasazenou ohlávku, aby bylo možné ho bezpečně držet. Při nasazování uzdečky se chovejte tiše a klidně. Snažte se udržet přátelský kontakt s koněm. Výstroj před nasazením vždy důkladně zkontrolujte.

Péče o koně a pastva

pekinéz- pekingský paláco Pekingese - chovatelská stanice Bir Tradiční bylinná medicína Potíže se zdravím? Obraťte se na Dr Zhenga, který Vás jich zbaví zdravě PageRide.com Služba pro tvorbu webových stránek Nová verze WebSnadno.cz Tvorba webových stránek a e-shopů

Péče o koně                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Zaplétání hřívy       Úprava ocasu     Mytí koně     Hřebelcování     Uzdění a sedlání

Uzdění: Nejdříve se musíte přesvědčit, zda nánosník a podhrdelník nesou zapnuty. Po přetažení otěže přes hlavu koni sundejte ohlávku, ale nechejte ji viset na krku. Je to důležité, neboť v případě potřeby můžete koně snadno přidržet.
1. Zasunutí udidla - Levý palec vložte koni do koutku huby (zvíře ji otevře) a šetrně zasuňte udidlo. Dejte si pozor, abyste koně neuhodili do zubů. Někteří koně jsou na uzdění tak zvyklí, že tlamu otevřou automaticky, když mu před ní udidlo dáte.	2. Přes uši - Nátylník přetáhněte za uši tak daleko, aby se nacházely v prostoru mezi nátylníkem a čelenkou. Tento úkon provádějte opatrně, kůň je uši zvlášť citlivý. Kštici přehoďte přes čelenku.
3. Upínání řemínků - Postupně zapněte nánosník a podhrdelník. Nesmějí být však utaženy příliš těsně. Pod řemeny by mělo být možné volně zasunout 2 prsty.	Sejmutí uzdečky: Před sejmutím uzdečky na krk koně volně pověste ohlávku. Teprve potom rozepněte nánosník a podhrdelník. Jednou rukou uchopte otěže a nátylník a přetáhněte je směrem dopředu (před oči koně). Kůň sám uvolní stisk udidla, které potom snadno vytáhnete z tlamy. Znovu ale dbejte na to, abyste koně náhodou neuhodili do zubů.

Sedlání: Třmeny jsou vytaženy nahoru a podbřišník, na jedné straně zapnutý, je přehozen přes sedlo. Při přenášení sedla si je položte na předloktí a pevně držte, aby jste jej neupustili a tím poškodili vnitřní kostru.
1. Správné nasazení - Nejprve koně uvažte. Pak k němu přistupte z levé strany a sedlo s dečkou zvedněte nad kohoutek. Teprve potom sedlo posuňte do správné polohy. Tento pohyb vždy provádějte po směru růstu srsti. Vypněte dečku a zkontrolujte, zda leží hladce pod velkými bočnicemi.	2. Upnutí podbřišníku - Podbřišník provlékněte koni pod břichem a z levé strany jej přitáhněte. Ne však příliš těsně! Mezi podbřišník a tělo koně by se měla volně zasunout ruka. Utáhněte zápinky podbřišníku jen tolik, aby udržely sedlo. Dotáhnete je až těsně před jízdou. Nakonec prsty zkontrolujte, zda kůže není podbřišníkem někde skřípnutá. Tuto kontrolu proveďte na obou stranách.
	2. Sejmutí sedla - Při snímání sedla nespěchejte, pracujte klidně a opatrně. Sedlo ihned uložte na vyhrazené místo, aby nedošlo k jeho poškození. Opatrně rozepněte podbřišník, aby neuhodil koně do nohy nebo břicha. Pak jednu ruku vložte pod přední rozsochu a druhou pod zadní rozsochu. Sedlo opatrně stáhněte koni z hřbetu směrem k zádi koně. Podbřišník, aby nepřekážel, přehoďte přes sedlo.
1. Zvednutí třmenů - Třmeny vytáhněte směrem nahoru k sedlu, aby k němu zcela přilehly. Pak skrze třmeny protáhněte vrchní i spodní třmenové řemeny.

Ustrojený kůň: Po nauzdění a osedlání koně vždy zkontrolujte správné zapnutí všech řemenů a překontrolujte, zda jednotlivé součásti dokonale přiléhají k tělu koně. Pozornost věnujte i uložení udidla v tlamě. Případné záhyby na nánosníku a čelence musíte vyrovnat. Zjistíte-li, že kůže pod sedlem je nakrabacená (tvoří mělké záhyby), uhlaď ji. Přitom si můžete pomoci postupným zvednutím nohou koně. Kůň může dosahovat požadovaného výkonu jedině tehdy, je-li bezvadně ustrojen. Veškerá výstroj musí odpovídat jeho velikosti a tělesným proporcím. To platí zvláště o šířce sedla. Úzké sedlo koně dře a tlačí. Zvíře je pak neklidné a narušena je i plynulost jeho pohybů.

Pouhé vyhnání koní na prostornou pastvinu plnou zelené trávy jim ještě nezajišťuje požadovanou výživu. Skutečná nutriční hodnota pastvy je v první řadě závislá na druhové skladbě rostlin. Například plochy s hojným výskytem bodláků jsou zcela nevhodné. Výživná hodnota porostů je závislá i na vegetační fázi rostlin. Většina trav dosahuje maximální výživné hodnoty pro koně v době před a při kvetení. V neposlední ředě je kvalita porostu ovlivněna i výškou rostlin. Koně vždy dávají přednost nižším porostům.

Jedovaté rostliny

Dub (Quercus)

  Listy a plody (žaludy) jsou pro koně jedovaté pro vysoký obsah tatinu. Po konzumaci se nezřídka objevuje zácpa a dokonce i poškození ledvin. Tis červený (Taxus baccata) Všechny části této rostliny jsou pro koně smrtelně jedovaté. Po jejím pozření nastává náhlá smrt. Kůň může uhynout ještě s listy v tlamě. Štědřenec (Laburnum vossii) Všechny části rostliny jsou pro koně jedovaté. Nejvíce však semena, která jsou smrtelně jedovatá. U postiženého zvířete se projevují nervové poruchy a posléze dochází nezřídka k úhynu. Starček přímětník (Senecio jacobaea) Jedovatá rostlina, a to dokonce i v suchém stavu, kdy ji koně ochotně konzumují. Otrava se objevuje teprve po určité době (vykazuje kumulativní efekt). Dochází při ní k vážné poruše funkce jater, jenž může přejít až k jejich akutnímu selhání. Čirok obyčejný (Sorghum vulgare) Vzhledem k obsahu nitrátů a kyanidů je tato rostlina silně toxická. Může vyvolat poruchy dýchacího aparátu a někdy způsobit i smrt. Mladé rostliny však nejsou jedovaté. Rulík zlomocný (Atropa belladonna) Obsahuje alkaloid atropin rozšiřující zornice oka, což je neklamný příznak této otravy. Postižení koně nejsou schopni stát. Černě zbarvené bobule rulíku jsou vysoce jedovaté. Pryskyřník (Ranunculus) Pro koně je řazen k středně jedovatým rostlinám. V suchém stavu je neškodný. Jeho žluté květy zřejmě odrazují koně od konzumace. Hasivka (Pteridium) Tato kapradina se vyznačuje kumulativním toxickým účinkem, a to i v suchém stavu. Postižení koně mají sraženou záď, končetiny drží od sebe, více přibývají na hmotnosti a často spí. Javor červený (Acer rubrum) Nádherně zbarvené červené listy jsou pro koně jedovaté v létě a na podzim. Příznakem otravy je nažloutlá barva sliznic - důsledek anémie. Vlnice (Oxytropis splendens) Pro koně velmi jedovatá bylina. Postižení jedinci vykazují nevyzpytatelné reakce a posléze mohou ochrnout. Skočec obecný (Ricinus communis) Také tato rostlina způsobuje u koní smrtelnou otravu již po pozření nepatrného množství.  Plody - bobule - však mají natolik odpornou chuť, že je zvířata sní jen náhodou. Třezalka (Hypericum) Po konzumaci třezalky se stává bílá kůže koní velmi citlivá na sluneční paprsky. U postižených zvířat se mohou objevit bolestivé spáleniny. Přeslička (Equisetum) Koně otráveni touto rostlinou začínají vrávorat, později se neudrží na nohou a nakonec padají na všechny končetiny. Lístky přesličky mají nápadně protáhlý a úzký tvar.

Nevhodné rostliny

Tyto rostliny jsou pro koně nevhodné především proto, že mají nízkou nutriční hodnotu a zabírají místo jiným vhodnějším druhům rostlin.

Vhodné rostliny