DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 09.07.2009 22:33:21 

koně které mám moc ráda-Ekofarma Libňatov

stavba těla a ježdění

                                  Stavba těla koně    

 

 

Kostra koně Kostra koně je hlavní oporou těla. Podepírá ho a chrání citlivé orgány uvnitř: lebka kryje mozek, žebra chrání srdce, plíce a další orgány. Kosti jsou spojeny pohyblivými klouby a pohybují se díky svalům. Hmotnost koňského těla je rozložena na 4 "nosné pilíře" - přední a zadní končetiny. Páteř je pevná a definitivní podobu získává až ve věku pěti nebo šesti let. Poměrně těžká kostra lebky přispívá k rovnováze těla při pohybu. Fosilní zbytky ukazují jak se koňská kostra za 60 miliónů let změnila od prvního Eohippa až k modernímu koni - Equu caballu.
Víte že...? Lidská kostra má řadu společných znaků s koňskou. Ale lidé a koně se vyvíjeli tak, aby splňovali různé požadavky na přežití - kůň, aby rychle běhal na čtyřech nohou, člověk, aby pevně stál na dvou.
 
 
   
 
        Koňská kostra čítá 252 kostí a skládá se ze dvou hlavních částí. Axiální kostra chrání životně důležité orgány a skládá se z lebky, hrudního koše a páteře. Páteř tvoří 29 hřbetních obratlů, které se dále dělí na 18 hrudních obratlů, 6 bederních a 5 křížových obratlů. Apendikulární kostra podepírá tělo a skládá se z lopatek, předních nohou, pánve a zadních nohou.
   
 

Svaly a šlachy

 
 
Svaly na těle koně poskytují sílu k pohybu zvířete, proto musejí být velké a silné. Jsou tvořeny tisíci vlákny, která se smršťují a roztahují, čímž vzniká pohyb. Každý sval je připevněn k té části těla, jejíž pohyb ovládá. Většina svalů pracuje ve skupinách nebo ve dvojicích.  
 
 
Šlachy
Končetiny se skládají z kostí, svalů šlach a vazů. Směrem od kolena (Správně od karpálního, resp. hlezenního kloubu) nejsou na jeho končetinách žádné svaly a spojení kostí je zajišťováno pouze šlachami a upínacími vazy. Rozhodující úlohu při pohybu koně má tedy horní část jeho končetin. Naopak na spodní část je soustředěna jeho vlastní hmotnost. Končetiny koně jsou vystaveny velké námaze. Klouby zabezpečují ohyb končetin a současně tlumí nárazy na ně. Šlachy, upínající svaly ke kostem, pak umožňují harmonický pohyb celé končetiny. Ohybače svalů a šlach končetiny ohýbají, zatímco natahovače je vracejí zpátky. Celkově vyvážená stavba těla koně však zabraňuje abnormalitám při pohybu, a tím předchází i jeho případnému zranění.
 
                               
                                                        Chrup

 

 
 
  Koně stejně jako lidé mají dvojí chrup: dočasný. někdy nazývaný mléčný. a stálý. Mléčné zuby jsou menší, hladší a bělejší než trvalé dospělé zuby, které je nahradí. Dospělé zuby jsou silné, velké a zabarvené do žluta. Do pěti let má kůň mléčné zuby a v šesti letech má kůň už trvalý chrup.       Spodní a horní čelisti vytvářejí téměř zrcadlový obraz, tedy chrup souměrný a stejnočetný. Trvalý chrup dospělého koně tedy tvoří šest předních zubů - říká se jim řezáky a slouží k ukusování trávy. Dva uprostřed jsou kleště. Následující pár po obou stranách jsou středáky a zcela na kraji jsou zuby krajáky. Za řezáky následuje dvanácti stoliček (z toho šest zubů třenových), které koně používají k drcení potravy. Mezi řezáky a stoličkami je mezera dlouhá asi na šířku dlaně. Hřebci a někdy i valaši mají v této mezeře navíc po jednom špičáku. Klisny tedy mají 36 a hřebci 40 zubů.
 
 
Problémy se zuby
Všem koním by se mely kontrolovat zuby jednou za šest měsíců. Žvýkáním potravy se zuby opotřebovávají a někdy může být opotřebování nepravidelné. Omílání stoliček může vytvářet ostré hrany.
  • Mohou se objevit různé typy problémových zubů, které je nutno odstranit. Například v sousedství prvních horních stoliček mohou vyrůst drobné vlčí zuby, které mohou být nepohodlné a vadit udidlu.
  • Příznakem ostrých zubů je vypadávání částečně rozžvýkané potravy koním z huby. Řešením tohoto problému může být obroušení, při němž se ohladí všechny ostré hrany stoliček.
  • Vnitřní stranu tváří a jazyk si může kůň odřít (např. o ostré zuby) a mohou vzniknout vřídky. Žvýkání je pak bolestivé, což vede ke špatnému zažívání a poklesu váhy.
  • Papouščí zobák má kůň tehdy, přesahují li horní zuby přes dolní. Také se nazývá předkus. V horším případě může koni bránit v přijímání potravy a způsobovat zdravotní potíže.
Určování věku podle zubů
Jak kůň stárne třecí plochy se opotřebovávají, Tím se odkrývají různé části jejich vnitřní struktury. Plošky řezáků mohou poskytnout představu o stáří koně.
Když jsou trvalé zuby zcela vyrostlé, říká se, že kůň má úplný trvalý chrup. V období růstu lze podle zubů přesně určit věk koně. Avšak od osmi let věku, kdy jsou zuby plně vyrostlé, se odhadování stáří podle zubů stává obtížnější.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                         
                     
                   Jízda na koni
 
 

Pravidla jízdy na jízdárně

Pravidla při práci na jízdárně umožní jezdit a trénovat více jezdcům zároveň, aniž by si jakkoli překáželi, nebo se navzájem rušili. Každý jezdec musí znát tato pravidla:

  • Při vstupu na jízdárnu nebo při otevírání dveří musí dát o sobě vstupující vědět zavoláním "Uvolnit dveře". Než vstoupí, musí počkat na odpověď jezdců, kteří jsou už na jízdárně, "Dveře jsou volné", aby mohl otevřít bez nebezpečí úrazu.

  • Základní směr je na levou ruku, dovnitř se vyhýbá ten, kdo jezdí na pravé ruce.

  • Rychlejší chod je na stěně jízdárny, pomalejší směrem do středu jízdárny.

  • Předjíždíme po vnitřní straně.

  • Nasedání a sesedání stejně jako zastavení k dotažení podbřišníku nebo jiné podobné úkony se provádí vždy uprostřed kruhů nebo na středové čáře (spojnice písmen A a C).

  • Jezdec musí udržovat minimální vzdálenost 3 kroky (tj. 2,5 metru) mezi koňmi, a to do všech směrů.

  • Krokující nebo odpočívající jezdci nechávají klusajícím nebo cválajícím volnou stopu na stěně jízdárny (pracovní linii). Krokovat nebo stát mohou teprve na druhé stopě.

  • Jezdec na kruhu dává jezdci na stěně přednost - "celá jízdárna" má přednost před "velkým kruhem".

  • Jezdí-li se na jízdárně současně na obě ruce, jezdci jedoucímu na levou ruku náleží stopa.

  • Jezdí-li se na jednu ruku a je velena změna směru, náleží stopa těm, kteří už změnu provedli. Jezdci, kteří změnu směru teprve provádějí, se vyhýbají dovnitř jízdárny.

  • Lonžovat koně na jízdárně se smí jen se souhlasem všech ostatních jezdců. Během výuky jízdy na koní se však lonžovat nemá, obzvlášť ne tehdy, jsou-li na jízdárně trénováni více než tři jezdci.

  • Překážky nebo jejich části se mají skladovat mimo jízdárnu nebo drezurní obdélník, pokud se právě nepoužívají ke gymnastice při výcviku. Zůstanou-li však výjimečně na jízdárně, musí se postavit do středu

Jízdárenské cviky

  • kružnice o průměru 20 m

  • Se jezdí buď tak, že se obvod kruhu dotýká jízdárny ve třech bodech ( střed krátké stěny na jedné nebo druhé straně jízdárny a dva body protilehlých dlouhých stěn ), nebo pouze ve dvou bodech ( pokud se jezdí tak , že střed střed kružnice je současně středem jízdárny. V tomto případě se velký kruh dotýká středů dlouhých stěn).

Malý kruh jezdí se předepsaným průměrem (10, 8, 6 m), kůň se pohybuje na jedné stopě Pokud nebyl určen počet kruhů, jezdí se pouze jednou.
Obloukem změnit směr v počátku je to poloviční malý kruh, poté je kůň na rovné čáře veden zpět na stěnu obdélníku Při tomto cviku se odpoutáte od stěny v místě, kde vás zastihl povel, jedete směrem dovnitř a začnete provádět oblouk nejméně o poloměru 3 metrů. Jinými slovy: začnete tak, jak se jezdí malý kruh, ale v jeho polovině – tj. už na vrcholu jeho pomyslného malého kruhu , nepřestanete dívat do jeho středu, po chvíli se podíváte na druhou stranu.Tangenciálně se od malého kruhu odpoutejte, koně srovnejte a v úhlu 45 stupňů k dlouhé stěně se vraťte v opačném směru na dlouhou stěnu. V místě změny směru, těsně před stěnou, je potřeba koně přestavět, vyměníte tedy holeně – tu, kterou jste měli vpředu, dáte dozadu, a tu, kterou jste měli vzadu, dáte dopředu.Současně otěžemi změníte koníkovi postavení hlavy.
Vlnovky zpravidla začínají v polovině krátké stěny v A nebo C, počet oblouků je předepsán Podle délky jízdárny a stupně přiježděnosti koně může být vlnovka o dvou, o třech nebo i o čtyřech obloucích na dlouhé stěně.
Od stěny ke stěně se jezdí na dlouhých stěnách od prvního písmene dlouhé stěny přes X do prvního písmene před krátkou stěnou obdélníku Od stěny ke stěně je přípravný cvik na práci ve dvou stopách. Jezdí se několika způsoby.
První z nich procvičuje postavení koně k ruce. Při ježdění na pravou ruku se asi 6 metrů za rohem krátké stěny odpoutáte od dlouhé stěny tak, že jakoby pokračujete ve spirále, započaté obloukem vyježděného rohu. Koně nasměrujte na roh jízdárny. Měli jste ho postaveného k pravé ruce.Před dosažením vzdálenosti, ze které se budete vracet zpět ( cca 5 metrů nebo jedné čtvrtiny jízdárny), ho srovnáte a po projetí touto linií ho opět přestavíte.
Druhý způsob se procvičuje v kontrapostavení. To znamená, že v postavení na pravou ruku vyjedete roh, přiblížíte se ke středu a ve stejném postavení dojedete na stejnou dlouhou stěnu před dalším rohem.Je to pohyb proti přirozenosti koně, ale procvičuje se tím jeho poslušnost na pomůcky.
Poslední způsob je ten, že provedete ustupování na holeň – práci na dvou stopách.
Diagonálně změnit směr Změnit směr je cvik , při kterém se mění směr ježdění po úhlopříčce přes střed jízdárny. Povel se vydá před rohem krátké stěny, začíná jezdec, který je před středem krátké stěny (před A, C). Jezdec se po projetí krátké stěny asi 6 metrů za rohem, v bodě změny (prvním písmenem dlouhé stěny - tedy podle situace v bodech K, H, M nebo F) odpoutá od dlouhé stěny a přes střed  X jízdárny po diagonále jede k místu, které je asi 6 metrů před rohem protilehlé dlouhé stěny (do posledního písmene protější stěny). Uprostřed úhlopříčky si koně přestaví. To znamená, že pokud jezdil na levou ruku, dá si pravou holeň dopředu na podbřišník, levou za podbřišník a postaví hlavu koně tak, aby mu viděl pravý nadočnicový oblouk.V tomto postavení dojde do místa před rohem a tam koně ohne vpravo. Je možné změnit směr i po poloviční diagonále, v tomto případě se nejede od bodu změny přes střed ( bod X ) , ale směřuje se do středu protilehlé dlouhé stěny.  Potkávají se vnější ruce.
V kruhu změnit směr jezdí se na velkém kruhu o průměru 20 m, při přestavění do směru je kůň srovnán Začátek - nejvhodnější je ve středu krátké stěny První oblouk (průměr asi 10 m), převedení koně na opačnou ruku, druhý oblouk (průměr také 10 m).
Půl jízdárny jezdí se přes B X E nebo E X B, jezdec mění směr
Ze středu jezdí se z bodu A přes X do C, nebo z bodu C přes X do A (začátek i konec ve středech krátkých stěn. ) Může být i se změnou směru
Dva velké kruhy začíná jezdec, který je před středem krátké stěny (před A, C), jezdci opisují kružnice o průměru 20 m
Kruh zmenšit Začátek i konec libovolný. Průměr nejmenšího kruhu 6-8 m. Za stupňovitého přenášení váhy obracíme koně dovnitř pomocí vnitřní otěže za podpory vnější holeně Začátek i konec libovolný. Kruh zvětšit   Průměr velkého kruhu je 20 m
  • Pomůcka vahou

  • Přesunutím své hmotnosti na levou či pravou sedací kost dosáhneme toho, že kůň půjde doleva či doprava. Zároveň musí příslušná holeň vyvíjet silnější tlak (tomu se říká pobídka).

  • Pomůcka křížem

  • Máš-li trup ve svislé poloze, je tvoje hmotnost rozložena rovnoměrně na obě sedací kosti. Přitáhnutím kříže (předsunutím pánve) můžeš vyvíjet tlak kupředu.

  • Pomůcky holeněmi

  • - pobízejí zadní nohy koně k chůzi kupředu. Oběmi holeněmi vyvíjíme stejnoměrný tlak na oba koňské boky. Pomůcka holeněmi je dávána holeněmi, nikoli lýtky nebo patami.

  • Pomůcka rukou

  • Ruce pomocí otěží regulují energii vytvořenou holeněmi, kontrolují předek koně a kontrolují jeho rytmus a délku chody.

  • Měj neustále na paměti, že kovové udidlo je umístěno v měkké a citlivé koňské hubě. Proto za něj nikdy netahej a používej je jen jako doplňující pomůcku k pomůckám váhou a holeněmi.

  • Pomůcky tělem

  • Při těchto signálech plně využíváme zádových svalů a sedu. napnutím zádového svalstva zpevníme páteř, kolena a paty máme prošlápnuté. Tímto způsobem vytváříme sedovou pomůcku.

  • Pomůcky nohou

  • Využíváme je k zvýšení ruchu a energie tak, že tiskneme stehna a vnitřní stranu lýtek k bokům zvířete. Při tom jsou prsty vytočené mírně směrem ven a paty nejsou zabořené do žeber koně. Na pohyb zadních nohou působíme holeněmi, a to buď samostatně nebo ve spojení s rukama.

  • Pomůcky hlasem

  • Hlas je prostředek, na který si mnozí nováčci vzpomenou jen v případě krajní nouze. Měli byste ho však používat i k povzbuzování a uklidňování koně. Je rovněž účinný jako prostředek vybízející zvíře k určitému cviku. Pomůcky však musíte používat v různé kombinaci společně.
     

Umělé pomůcky používejte opatrně a pouze tehdy, umíte-li jich užívat správně.

41 rad pro bezpečnou a hezkou vyjížďku

  1. Noste mobilní telefon, když jedete na vyjížďku, a ujistěte se, že váš kůň zná zvuk jeho zvonění. Noste telefon na ruce anebo u nohy, kde vám nemůže ublížit, kdybyste spadli. Podobně nepřipevňujte telefon k sedlu, protože když spadnete a kůň vám uteče, telefon vám nepomůže.

  2. Než vyjedete, řekněte někomu, kam jedete a jak dlouho asi budete venku Připevněte kovový štítek s vaším jménem a číslem stáje na výstroj koně. Pokud se od koně oddělíte, kdokoli ho najde, bude vědět, odkud kůň je.

  3. Pokud máte nějaké zvláštní zdravotní obtíže (např. alergii na penicilin), noste náramek s varováním.

  4. Po silnici jezděte ve dvojici vedle sebe - ale jenom tam, kde je dobrá viditelnost a kde je to bezpečné. To podnítí řidiče, aby vás předjeli opatrně a ne těsně kolem vás ve velké rychlosti.

  5. Vždy noste fluorescentní výstroj, když jedete po silnici, a to i v létě tam, kde stíny mohou ovlivnit viditelnost. V obchodech existuje velký výběr jak pro jezdce, tak pro koně. Odrazové oblečení a varovná světla jsou efektivní, když jedete v mlze nebo když se stmívá.

  6. Zkontrolujte podkování ještě před jízdou a ujistěte se, že podkovy nejsou povolené. Je nepříjemné ztratit podkovu daleko od domova.

  7. Vzpomeňte si na staré pravidlo vždy mít u sebe háček na kopyta a kus provázku. Háček pro odstranění kamínků z kopyt a provázek na dočasné opravení výstroje.

  8. Při návratu do stáje zkontrolujte kopyta a nohy koně. Podívejte se, zda nejsou někde škrábance anebo odřeniny, popř. je ošetřete. Bláto by mělo být smyto a poté osušeny nohy. Opláchněte také kamaše, aby byly napříště čisté - zaschlé bláto může koňské nohy odřít.

  9. Přizpůsobte rychlost povrchu. Rychlá práce na hlubokém písku nebo v blátě může způsobit natažení šlach a na tvrdém povrchu zranění z otřesu.

  10. Necválejte po pásech trávy podél silnic. i když vypadají vhodné ke cvalu, mohou tam být díry a příkopy. A kdyby kůň uskočil, mohl by se dostat na silnici a uklouznout, anebo jezdce shodit a poté utéct po silnici.

  11. Cválejte na různých místech. Kůň by jinak mohl začít tušit, na kterém místě se cválá, a stát se těžko ovladatelným.

  12. Aby kůň zůstal dobře vychovaný, občas projíždějte cvalové úseky v kroku a občas choďte na vycházce pouze v kroku, aby si nemyslel, že každá vycházka znamená divoký cval po okolí.

  13. Staré rčení "poslední kilometr domů se chodí v kroku" znamená, že se kůň vrací do stáje klidný a nezpocený.

  14. Nikdy se k neznámému koni, kterého venku potkáte, nepřibližujte cvalem anebo v klusu. Pokud ho chcete předjet, vždy se zeptejte jezdce, jestli mu to nevadí a poté teprve pokračujte v rychlejším chodu.

  15. Zkontrolujte povrch i na doskokové straně skoku, pokud chcete skákat. A vždy odstraňte větve.

  16. Váš kůň by měl být dobře na pomůckách. To se vám může vyplatit, když se setkáte s nějakým problémem. Koně mohou být cvičení i venku, např. ustupování na holeň tam a zpátky po cestě, přechody na určitých bodech. Pomůže, když si zvolíte určitý cíl, kterého chcete na vycházce dosáhnout.

  17. A nezapomínejte si v klusu občas přesednout a cválat na obě nohy.

  18. V zásadě máte na koni více kontroly než ze země. Ale když se setkáte s něčím, čeho se váš kůň opravdu bojí, a myslíte si, že koni dodáte více jistoty ze země, nebojte se sesednout a koně provést. Většinou pomůže, když se postavíte mezi koně a předmět, kterého se bojí. Kůň si bude připadat více ochráněn a pokud uskočí, neskočí na vás. Jeďte kolem odstrašujících předmětů v lekci "dovnitř plec" tak, aby se kůň na předmět nedíval. Nenuťte koně, aby se na předmět díval, anebo aby se k němu přibližoval, protože to ho jenom více vystraší. Pokud ale kolem předmětu projedete několikrát, nejspíš se rozhodne, že se ho není třeba bát.

  19. Když jedete po silnici, nechte koně sestaveného doleva, aby zadem neuhnul do silnice.

  20. Snažte se přejít silnici ve skupině, aby nezůstal jednotlivý kůň sám na jedné straně. Koně se také musí naučit stát klidně na křižovatkách a přechodech.

  21. Buďte ohleduplní, když předjíždíte jiné uživatele cest. Mnoho lidí se koní bojí a nemají je rádi, když je kůň předjíždí v rychlosti - anebo pokryje blátem. Na druhou stranu se nebojte poprosit, aby vám uvolili cestu, pokud se jejich činnost nebo chování vašemu koni nelíbí.

  22. Netuhněte a nezkracujte otěž když se blížíte k předmětu, o kterém si myslíte, že by se ho váš kůň mohl bát. On by si pak určitě myslel, že se bát musí. Zůstaňte klidní, ale připravte se na to, že možná budete muset rychle reagovat. Vždy jezděte pozitivně a jistě, aby vám kůň důvěřoval, i když po něm chcete něco, čeho by se jinak bál.

  23. Jezděte pomalu kolem skotu ve výbězích, abyste zvířata zbytečně nerozčilovali - i jejich majitele! A vždy respektujte zákony.

  24. Pokud uvidíte v dáli skupinu cválajících jezdců, může koně uklidnit, když ho otočíte do opačného směru, aby na koně neviděl.

  25. Když jezdíte ve skupině (zejména ve cvalu), měly by být rychlejší a vznětlivější koně vpředu a stabilnější a spolehlivější koně za nimi.

  26. Na silnici by měli být vedoucí i poslední kůň velmi poslušní, protože právě oni budou pomáhat kontrolovat provoz.

  27. Nervózní a mladí koně by měli být mezi staršími a zkušenými koňmi.

  28. Nikdy nepronásledujte volného koně, když sami sedíte na koni, protože to ho jen více rozčílí. Následujte ho pomalu a v bezpečné vzdálenosti (cca 50 m) a když se ho pokoušíte chytit, slezte z koně. Když míří domů, zavolejte do stáje, aby mohl koně doma někdo odchytit.

  29. Naučte se dobře obrat kolem předku a couvání, aby otevírání vrat nebylo nezvladatelným úkolem.

  30. Když prochází vraty několik koní najednou, měli by jako první projít více nervózní koně.

  31. Ochraňujte svého koně. Kamaše pomohou zabránit zranění nohou a ledvinová deka udrží koňská záda v teple a suchu. V létě si vezměte ušanku a repelent proti mouchám.

  32. Pokud chcete odstranit větev nebo jiný předmět, uchycený v ocase, slezte z koně a přitom ho otáčejte doleva, aby vás neuhodil nebo neutekl. Váš společník může koně podržet a zakrýt mu oči, aby kůň předmět, který odstraňujete z ocasu, neviděl. Pokud jste sami, kůň bude lépe stát podél plotu. Pomůže to i při nasedání, když při něm nechce stát klidně.

  33. Koně, který nechce nějakým směrem jít, jezděte dopředu pozitivně a rozhodně a používejte příslušnou holeň a otěž, abyste mu zabránili v otáčení. Pokud se přesto otočí, obraťte ho zpět do směru, kterým chcete jet. Nezapomeňte koně pochválit, když vás poslechne. Dávejte pozor, ať koně netaháte za otěž, když ho pobízíte dopředu, aby se nepostavil na zadní, snad ještě jasněji řečeno - při pobízení v těžší situaci povolte otěž.

  34. Jezděte po různém terénu, čímž podpoříte schopnost koně sám sebe nést. Klus do kopce posiluje zadní nohy koně a prosperuje srdci a plicím. Snažte se zůstat s v rovnováze s těžištěm koně. Když jezdíte do kopce, lehce se předklánějte a nadlehčete se. Když jezdíte z kopce, udržujte lehký kontakt s vaší váhou lehce dozadu a jeďte rovně, aby se kůň udržel v rovnováze.

  35. Vydatný a dlouhý klus často uklidní nervózního a čerstvého koně, ale musíte udržovat klus rovnoměrný a pravidelný. Zůstaňte v klidu a uvolněně sedět, pokud váš kůň poklusává, místo aby šel v kroku. Většinou to bývá způsobeno napětím nebo rozčílením. Nezapomeňte koně pochválit, když přejde do kroku. Pokud se kůň neuklidní, někdy pomáhá z koně slézt a pět minut ho vodit. Je lepší vodit klidného koně, než se hádat s rozčileným.

  36. Pokud se kůň v kroku loudá, pokuste se používat střídavé pomůcky holeněmi: použijte levou holeň, když kůň zvedne levou přední nohu a pravou holeň, když kůň zvedne pravou přední. Nechte ho, ať natáhne hlavu dopředu a dolů a poté používejte pomůcky v rytmu jeho pohybu. Ale nenavykejte si koně konstantně okopávat holeněmi! Příliš krátké otěže zkrátí krok koně a může i poklusávat, když ucítí napětí jezdce.

  37. Kůň obvykle od pohybujících se předmětů uskočí do strany. Pokud vidí něco odstrašujícího před sebou, nejspíš prudce zastaví. Pokud toto víte, můžete reakci svého koně předvídat. Pokud se kůň bojí projít vodou, nechte ho nejprve vodu očichat a nikdy na něj nepospíchejte, jen by se bál ještě víc. A zase - při pobídce vždy povolit otěž.

  38. Snažte se chodit ven s koňmi, kteří mají přibližně stejně dlouhý krok jako ten váš, abyste na sebe nemuseli věčně čekat nebo se dohánět.

  39. Vyhýbejte se stálému používání stejné trasy, zejména pokud se musíte otáčet; to by mohlo způsobit to, že se kůň bude domů otáčet dříve, než to chcete.

  40. Pokud jezdíte na zahozené otěži a na koně a okolí se nesoustředíte, nedivte se, když se vám stane něco neočekávaného a vy skončíte na zemi! Lepší je stále udržovat kontakt s hubou, když na dlouhé otěži.

  41. Zdravte!! A nahlas, a každého, i neznámé, i mladší a i když nemáte náladu. Chodec vnímá jezdce často jako někoho, kdo se mu chce nadřadit. Vezmete mu vítr z plachet.

     

    Mimo jízdárnu Ježdění v terénu je něco úplně jiného než na jízdárně. Je důležité vědět jak se chovat na zemědělských plochách a ve volné přírodě či na silnici.   ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PŘI JÍZDĚ V TERÉNU *držte pěšinek a stezek, pokud chcete přejet přes soukromý pozemek požádejte o svolení
    *nejezděte po zoraných a osetých polích, jestliže nemůžete najít pěšinu jeďte po okraji pole
    *buďte ohleduplní, jestliže potkáte chodce nebo jezdce na jiných koních míjejte je krokem
    *jestliže se v přírodě setkáte s jinými zvířaty projíždějte kolem nich pomalu, abyste je nevyrušili
    *zavřete za sebou každou branku nebo vrátka kterými projedete (u nás se s nimi moc nesetkáte opakem je ale třeba anglie kde je spousta jezdeckých stezek)
     
    U nás jezdci na koních vyjíždějí na silnici jen výjimečně. Jestliže však potřebujete jet kus cesty po silnici, je třeba, aby kůň byl zvyklý na silniční provoz a vy musíte znát patřičná pravidla. Pro tyto účely je vhodné nechat se pojistit pro případ zranění, a pokud máte možnost, složte v některém jezdeckém klubu zkoušku z pravidel bezpečnosti silničního provozu.   BEZPEČNOST NA SILNICI Buďte ve střehu, kůň musí reagovat na všechny vaše pokyny
    *držte se při krajnici nebo v travnatém pruhu kolem silnice, jeďte krokem nebo klusem, nikdy však na silnici necválejte ani na travnatém okraji
    *řidičům kteří zpomalí je slušnost poděkovat
    *chcete li změnit směr dejte zřetelné a správné znamení, obracíte-li se doleva upažte levou ruku a naopak
    *vidíte-li něco co by vašeho koně mohlo polekat počkejte až silnice bude prázdná a teprve pak podezřelí předmět obejděte
    *vedete-li koně po silnici musí jít při okraji (dál od provozu na silnici)
    *pro jízdu na silnici potřebujete reflexní nášivky, obzvlášť v dešti a za tmy
     

    Výlet s koněm

    Příprava: jestliže jedete sami, najděte si přesnou trasu, kterou pojedete. Nezapomeňte nechat zprávu, kam jedete a kdy se chcete vrátit. Zpočátku nejezděte daleko, vyjížďky prodlužujte postupně. Ujistěte se, že máte s sebou vše, co by byste mohli potřebovat. Mapa a kopytní háček jsou nezbytné součásti výbavy. Doporučujeme vzít si s sebou mobilní telefon nebo mince či kartu, abyste v případě potřeby mohli přivolat pomoc. Je dobré přibalit nepromokavou bundu nebo svetr a také malou svačinu.

    Na výletě: předpokladem pro příjemný výlet je správné tempo jízdy. Přizpůsobíte-li tempo terénním podmínkám, kůň se méně unaví a bude dobře reagovat na pobídky. Jestliže jedete lehkým klusem, čas od času vystřídejte úhlopříčku.  Na vhodném rovném povrchu je pro koně nejpříjemnější uvolněný cval. Přes členitý a nerovný terén přecházejte krokem. Chvílemi byste měli zastavit, neodpočívejte však dlouho. Prochladnutí a ztuhlé svaly jsou nepříjemné pro koně i pro vás.

    Návrat domů: výlet byste měli zakončit v kroku, aby kůň pomalu pomalu vychladl.  Na posledním půl kilometru sesedněte a vytáhněte třmeny. Povolte podbřišník, aby se koni ve hřbetu obnovil krevní oběh. Zbytek cesty koně veďte.

    Ve stáji: ve stáji koně odsedlejte a oduzděte. Vyčistěte jej a vyčistěte mu kopyta.V případě potřeby by jste koni měli namazat kopyta. Nedávejte mu hned po jízdě studenou vodu. Nechejte ho tak 10 minut bez vody a pak mu nalejte vlažnou vodu. Koně po jízdě nechte odpočinout a nejlépe by měl dostat odměnu. Po ježdění by měl kůň mít dostatek klidu a odpočívání v boxe.    

     

    Chody koně
    Některá plemena koní využívají převážně jednoho chodu, např. chladnokrevníci jsou většinou koně krokoví. Klusáci mají zase vynikající vlohy ke klusu. Cvaloví koně jsou především plnokrevníci. Zvláštní chody mají mimochodníci
    – mimochod.  

     

     
  42. čtyřdobý chod

  43. Rychlost: 6 - 8 km/h

  44. Délka kroku: 0,8 - 0,9 m

  45. 1 levá zadní, 2 levá přední, 3 pravá zadní, 4 pravá přední

  46. dvoudobý chod

  47. Rychlost: 15 km/h

  48. Délka kroku: 1,2 - 1,5 m

  49. kůň při něm klade na zem současně dvě úhlopříčné nohy. V okamžiku před dopadem se už odráží protější dvojicí.

  50. 1 levá zadní + pravá přední, vznos, 2 pravá zadní + levá přední

  51. V klusu se rozeznávají čtyři základní ruchy. Ruch, to je vlastně tempo klusu, rychlost, ale není dána tím, že kůň kmitá nohama rychleji, ale že dělá delší kroky.

  52. Základem je pracovní klus. Je to tempo, které je pro koně "pod jezdcem přirozené", tímto tempem jezdí například mladí koně na základních stupních drezur. Popisuje se zhruba tak, že kůň došlapuje zadními kopyty do stop kopyt předních.

  53. Pak je shromážděný klus, který je pomalejší, protože kůň dělá kratší kroky. Zadními kopyty se do stop předních došlapuje jen částečně nebo vůbec ne. Je to poměrně složitý pohyb, kůň musí být podsazený a vepředu vzpřímený. Shromážděný klus na stupni L je méně shromážděný, než na stupni S nebo T, protože kůň se učí stále lépe shromažďovat celý svůj život.

  54. Střední klus je klus, kdy kůň dělá delší kroky, zadními kopyty se přešlapuje výrazně. Má trochu natáhnout celé své tělo, ale musí zůstat na přilnutí a na kolmici. Nesmí zrychlit tím, že začne více kmitat nohama. Tento klus se jezdí i na nižších stupních drezury.

  55. Prodloužený klus má nejdelší kroky. Poznáš ho třeba podle toho, že koně při něm výrazně vykopávají přední nohy nahoru a dopředu. Zadní nohy musí vyvinout velkou sílu, aby kůň ty dlouhé a energické kroky mohl dělat. Taky se objevuje až ve vyšších drezurách, protože je pro koně náročný.

  56. Jinak co se týče sedu, tak ve všech klusech se sedí v sedle plným sedem. Lehký klus je něco, co slouží především k uvolnění koně nebo pro ježdění v terénu, při tom se vysedá, ale neznačí to žádné specifické tempo, znamená to pouze to, že se vysedá. Takže můžeš teoreticky dělat lehký klus v pracovním tempu, shromážděném (i když to jde blbě), středním (to se dělá běžně, když se to kůň nebo jezdec učí) nebo i prodlouženém (taky to jde blbě)

 

  • třídobý chod

  • Rychlost: 30 km/h

  • Délka kroku: 3 - 3,5 m

  • Cval na pravou nohu: 1 levá zadní, 2 levá přední + pravá zadní, 3 pravá přední (vedoucí noha)

  • čtyřdobý chod

  • Rychlost: až 60 km/h

  • Trysk je obyčejně čtyřfázový chod, ale sled se mění podle rychlosti.

  • Trysk s vedoucí pravou přední: 1 levá zadní, 2 pravá zadní, 3 levá přední, 4 pravá přední, následuje fáze vznosu

  • Tyto chody jsou založeny na mimochodu a zvláštní variace přirozeného mimochodu se vyskytují hlavně na americkém kontinentu.

  • Vyjímkou je islandský pony nebo některé ruská plemena, která jsou přirozenými mimochodníky.

  • dvoudobý chod

  • 1 levá zadní + levá přední, 2 pravá zadní + pravá přední

  • Mimochod se využívá při klusáckých dostizích - kůň nenacválá

 

Pojmy

  Pár pojmů, které se vám můžou hodit ;o)   Kůň za otěží - vyhýbá se přilnutí tím, že ohýbá krk dolů Kůň po otěži - vytahuje udidlo dolů k zemi, kde se o něho opírá - ztrácí rovnováhu Kůň nad otěží - zvedá hlavu, prohýbá hřbet Kůň na otěži - mezi ním a jezdcem je  měkké přilnutí Kůň přiužděný - udržuje stálé měkké přilnutí, linie hlavy se blíží ke kolmici Kůň shromážděný - je to kůň přiužděný, který navíc podsune zadní nohy pod tělo - vzal na ně většinu váhy - lepší rovnováha Kůň vzpřímený - nejvyšší stupeň shromáždění koně, dosáhl nejvíce možného podsazení zadních nohou, jeho záď se částečně sníží, předek činí dojem zvýšení čili vzpřímení Kůň na pomůckách- je to kůň na otěži + spolupůsobící pomůcky holení a sedem, kůň je připraven okamžitě reagovat na pomůcky jezdce Přilnutí - jemné spojení mezi rukou a hubou, vycházející z posunu koňské zádě Akce - způsob předvádění předních končetin. Může být a) nízká akce b) vysoká akce Kadence - počet kroků za časovou jednotku Prostornost - délka kroku Živost - rychlost reakce na pomůcky jezdce Kmih - chuť jít dopředu, způsob pohybu Přiježděnost - stupeň výcviku koně Prostupnost - stav a schopnost reagovat na pomůcky Chod koně - krok, klus, cval Ruch koně - Tempo v určitém chodu koně - krátký, střední, prodloužený, shromážděný Nákrok - Nepravidelnost kroku - předsunutí končetin     - spočívají hlavně ve způsobu uzdění, sedlání, vedení otěží a užívání pomůcek   

              Rozdíly mezi anglickým  a westernovým ježděním

                              -spočívají hlavně ve způsobu uzdění, sedlání, vedení otěží a užívání pomůcek
 Anglie: jezdec drží otěže oběma rukama a udržuje neustálé spojení s koněm působením váhy, holeněmi a otěží. Kůň je zcela pod jezdcovou kontrolou.   ANGLICKÝ STYL:
  Western: jezdec vede otěže jednou rukou (druhou potřebuje k práci) a s koněm je ve spojení především sedem a holeněmi. Kůň pracuje samostatně.
  WESTERNOVÝ STYL:   Těžko říci, co se koním více líbí. Oběmi způsoby můžeme při nesprávném zacházení koni uškodit.                                                                                                                                                                

                                                                                    Pomůcky 

 

 

 

  • Bičík

  • Bičík se správně drží tak, že vám asi čtvrtina vyčnívá z ruky dopředu a ukazuje směrem k protějšímu uchu koně. Musíte se naučit snadno a rychle přemístit bičík z jedné ruky do druhé. Je to důležité při skákání přes překážky nebo při projevech neposlušnosti. Bičík používejte těsně za holení, a to pouze v případě, když kůň nezareaguje na pobídku danou holeněmi.

  • Ostruhy

  • Nikdy je nepoužíváme jako nástroj k trestání. Napomáhají pouze k tomu, aby kůň snadněji reagoval na pokyny holení. V prvním stádiu výcviku ostruhy nikdy nenoste. Později, až nabudete zkušeností, je používejte jemně. Pamatujte si, že špička nesmí být nikdy příliš vytočena ven, protože by ostruha koně bodala.
    Naučit se pomůcky správně používat trvá dlouhou dobu. Vyžaduje to ovládat techniku jejich využití a určité přirozené schopnosti. Nejlepších výsledků dosáhnete, jsou-li vaše pomůcky sice jemné, ale zároveň energické. U dobře přiježděného koně je divák ani nevidí.

 

JEŽDĚNÍ NA STĚNĚ:
Jezdec se bez ohledu na to, zda jezdí na pravou nebo levou ruku, musí snažit udržet koně rovného na stěnách a ohýbat ho v obloucích. Nejlépe se to naučí v klusu. Klus dělá cval a připravuje krok. Je nutné, aby jezdec cítil v obou rukou stejné přilnutí a aby dával korektní pomůcky.
V klasickém ježdění určuje vnitřní otěž stupeň ohnutí a vnější otěž řídí poměr oblouku. Zatímco v kroku nepředstavuje přestavění koně žádný problém, v klusu to už trochu problém činí. Kůň se musí přestavět bez toho, aby přestal jezdit na rovné čáře – na diagonále.
Později, když je vám vše jasné, zkuste na dlouhé stěně klus prodlužovat a v rozích a na krátké stěně ho zkracovat. Prodlouženého klusu docílíte povolením přilnutí, zesílením pomůcek, sedem a zvýšeným pobízením holeněmi. Před rohem krátké stěny koníka trochu zasednete, zesílíte přilnutí a pobízení vnitřní holení bude trochu slabší, ale stále zřetelné, aby kůň udržel kadenci (rytmus).
Potom začněte zkoušet malé kruhy. Z malého kruhu je výhodné nacválání. Nikdy se nezapomeňte dívat do směru obratu. Ale pozor malý kruh nesmí být příliš malý.
Před místem kde chcete provést tuto změnu, upozorněte koně zvýšením přilnutí, potom zkraťte klus, zatižte vnitřní sedací kost, zesilte pobídky vnitřní holeně a vnější holení udržujte záď koně ve stopě.
Pamatujte si že kůň není schopen korektně provést kruh menší než o průměru 6metrů. Je –li kruh menší, kůň se pohybuje ve dvou stopách. Proto především ze začátku volte trochu větší kruhy. Pro začínajícího koně i jezdce by měl být malý kruh o průměru 10 metrů.
Pokud to vše zvládnete, začněte jezdit obloukem změnit směr. Dbejte o to, aby jste nedělali oblouk příliš malý, tedy aby ho kůň nedělal na dvou stopách. Proto začínejte obloukem o poloměru aspoň 5 metrů. Dbejte na ohýbání koně, na jeho srovnání a přestavění, když se vracíte zpátky na dlouhou stěnu.

 

Povely pro změnu chodů  
Zastavit stát
• Během 2-3 kroků zastavit kdekoliv.
• Bez ohledu na rozestupy.
• sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (celá zádrž)
Přechod do zastavení
• Vyrovnat rozestupy mezi koňmi na jízdárně a zastavit.
• sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (celá zádrž)
Krokem vchod
• Většinou velen ze zastavení.
• sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení)
Přechod do kroku
• Tento povel je velen jezdíme-li v klusu nebo cvalu.
• sed (mírný záklon), holeně (stisknutí), otěže (poloviční zádrž)
Klus, Přechod do klusu
• Jezdíme zásadně v plném sedu.
• sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Klus, lehký klus
• Vysedáme na vnější přední nohu (vnitřní zadní).
• sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Cval, Nacválat
• Pokud není řečeno jinak, jezdí se v plném sedu.
• vnitřní holeň (pobídka na podbřišníku), zatížit vnitřní sedací kost, vnější holeň (za podbřišníkem přidrží záď), vnitřní otěž (ohýbá koně), vnější otěž (vede)
Stehenní sed
• Může být velen v kroku, klusu i cvalu.
• Jezdec je předkloněn, záda má rovná, rozkrok nad sedlem, holeně na podbřišníku, ruce podél krku (posouvají se vpřed po otěži), pohled je upřen kupředu.
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek